28/01/2000 - tekloop 2
 
     
 
DJs
 
 
Muzzy, Vik, Koala, Paul Hawk
 
     
   
 
 
 
Report by Kryton
 
 
Druhý díl velice vydařené akce

O druhém dílu se většinou říká, že je horší, než ten první. Na Tekloop 2 jsem se vypravil s očekáváním, že tohle pravidlo tentokrát nedojde naplnění. Měl jsem štěstí. Nemyslím, že se budu příliš mýlit, když řeknu, že Tekloop 2 byl (alespoň v některých směrech) lepší, než Tekloop 1.

Začátek byl jako obvykle. U Šnekáče jsem se s kamarády objevil kolem osmé večer, chvilku jsme postávali venku a pak nás pořadatelé zavolali dovnitř, ať jim první návštěvníci nezmrznou. To pivo, co jsme si koupili, nás sice nezahřálo, ale aspoň jsme nějak zabili čas.

Začínat se mělo v devět, jenže DJs z Brna přijeli trošku později, takže Muzzy se postavil za mix až o půl desáté. Na jednu stranu škoda, že jsme museli čekat, na druhou stranu jsme tam alespoň nebyli sami. Takhle jsem uvažoval na začátku Muzzyho setu. O půl hodiny později jsem si říkal, že se to docela slibně rozjíždí, protože lidí přibylo. To jsem ještě netušil, že za další dvě hodiny nebude na Šnekáči k hnutí, jelikož se dostavilo přibližně 200 (!) lidí. Ale to předbíhám.

Takže Muzzy hrál od půl desáté. A hrál. Já myslím, že dobře, jemu se to moc nelíbilo, jak mi později říkal. Nemohl prý najít to, co by lidem pustil, takže to bylo takové “od každého něco”. A právě tím to bylo zajímavé. Začátek byl z větší části takový ten jeho květinový (nespojovat s hippies!) house, pak trošku přitvrdil a nakonec se zase vrátil ke svým květnatým samplům, které jsou typické právě pro něj. Nevím, jak jiní, ale já si nemůžu stěžovat. Snad jen na to, že přestal moc brzo. To je celé.

V jedenáct vystřídal Muzzyho DJ Vik. Čekal jsem všelicos, ale to, co předváděl, to byla novinka i pro mě. (Čili – Vik zahraje vždy tak, jak byste to od něj nečekali.) Takhle vyvádět jsem ho ještě neviděl. Atmosféra (a nejen ta) byla fakt hustá (i vzhledem k tomu, kolik pařilo lidí). Pak stačil jeden vhodný mix a davové šílenství bylo na spadnutí. Později jsem se dozvěděl, že Vik si lidi nemohl vynachválit. Není se čemu divit.

Po Vikovi přišel o půl jedné na řadu Koala. Mám pocit, že právě on slízal všechnu smetanu. Jeho chytlavá muzika se lidem líbila a na parketu to vřelo. (Možná taky proto, že venku byla zima, tudíž všichni museli zůstat uvnitř.) No prostě Muzzy to začal, Vik pokračoval a Koala to celý dodělal (myslím jako tu houseovou část celé party). Co říci víc? Trojka k pohledání.

Před půl druhou začal Paul Hawk svůj set jakýmsi ambientem a lidi začali pískat, jakože ať pustí něco pořádného. Co přišlo pak, to raději ani nechtějte vědět. Takové to Hawkovské, někomu příšerné, někomu příjemné, techno (nebo možná spíš psychárna…). Paul Hawk hrál tak, jak je pro něj přirozené a normální. A my jsme poznali, jak vypadá peklo. Snad právě z toho někteří dostali strach a začali zbaběle prchat. O půl třetí byl úbytek lidí docela markantní, ale těm ostatním to vůbec nevadilo.

Pařili totiž dál, když se Paul Hawk ve čtyři ráno vystřídal se Say Cem. Ten taky nehrál vůbec špatně (kvalita jako vždycky), jenže už bylo jednoduše málo lidí. Na hudební stránku věci to vliv sice nemělo, ale i tak. No, zkrátka to tak vyšlo.

Takže jak? Dobře, jak jinak. Sedm z deseti, a mám pocit, že příště to bude ještě lepší. Po hudební stránce byla party docela dobře vyvážená. Žádný z DJs nějak extra nevynikal, i když Vik mě docela příjemně překvapil. Ale zase na druhou stranu to rozdělení na house a techno půlky, já nějak nevím. Není to sice špatný nápad, jenže hodně lidí se začátkem Hawkova setu odešlo a Say Ca neslyšeli, což je škoda. Čili o tomhle řešení by se dalo polemizovat, ale nápad na změnu to byl, zkusil se a přinesl své ovoce (a že ho ale bylo). A mohli tam trochu zatopit. Asi jsem tam něco chytil (rýmu). No, uvidíme příště. Snad budeme zase překvapeni. A vy, co jste tam nebyli, přijďte se podívat, nebudete litovat.