05/05/2000 - Monocode
 
     
 
DJs
 
 
Daho, Mr. Hyde, Sayko, Paul Hawk, Liner
 
     
   
 
 
 
Report by Kryton
 
 

Další akce v kyjovském Šneckenhausu. Další, na které jsem nechyběl. A asi takhle to tam vypadalo. Dostavil jsem se standardně o půl osmé a standardně se venku zhruba půl hodiny čekalo. Naštěstí už je docela teplo, takže pohoda. Před devátou nás pustili dovnitř. Dvě pódia (která později sloužila bohužel hlavně k sezení), animace, světla, zkrátka vše bylo, jak pořadatelé slíbili. Začal jsem se těšit.

Pět minut po deváté večerní se pustil do hraní Mr. Hyde. Slyšel jsem ho v rádiu a byl jsem zvědavý, jak zní jeho velice osobitý styl hudby na party. Melodické a přitom monotónní, veselé a zároveň temné. Svým způsobem originální, vyvolávající trošku nostalgie a vzpomínek (připomínalo mi to hudbu, která se dala kdysi slyšet na rádiu FM4). Kamarádi nejdřív fňukali, že se jim to moc nelíbí, ale Mr. Hyde si je všechny dokázal získat svým podmanivě originálním stylem. Na první poslech možná tuctově nezajímavé, ale na ten druhý už pohlcující a vtahující techno vhodné jak k tanci, tak i k poslechu. Nevím jak kdo, ale já byl s Mr. Hydem naprosto spokojen.

V jedenáct začal se svým setem šneckenhausovský resident Paul Hawk. Už nějakou dobu si tady nezahrál v tuhle dobu a tak se na to náležitě těšil. Řekl bych, že to bylo znát i na tom, jak hrál. Jeho hudba je tvrdší, tentokrát však v sobě skrývala jakýsi nádech radosti. Bylo to svižné, hawkovsky tvrdé, ale přesto ne unavující, ne-li přímo násilné. Jak nad tím tak uvažuju, hudba vlastně dobře znázorňovala DJovu náladu, kterou mu nezkazil ani velice nepříjemný výpadek mixpultu. I přes to si Paul Hawk svůj set užil (a zakázal mi psát o osobních detailech. :o)

Po jedné hodině přišel na řadu DJ Daho. Desky střídal rychleji, než kdokoli z ostatních a bylo docela zajímavé sledovat, jak si s tím hraje. A opravdu si hrál. Za mixem se tvářil zcela vážně, s ledovým klidem měnil jeden vinyl za druhým. Výsledkem byl pozoruhodný set, na který se dalo dobře pařit. Když jsem se ale zaposlouchal, odkryly se mi další roviny Dahovy muziky. Rozhodně jsem se při tom poslechu nenudil. Stručně řečeno, tenhle DJ ví, jak zaujmout.

Ve tři ráno se konečně dostal ke slovu břeclavský DJ Say Co. Opět dokázal, že umí nejen drum`n`bass, ale taky techno. Řádil docela slušně (což je u něj naprosto obvyklé). Jeho set si v ničem nezadal s tím, co před chvílí předváděl Daho (tedy alespoň mě se to tak zdálo). Výšky, středy a basy se stále pohupovaly jako rozbouřené moře. Znělo to, jakoby DJ pořád točil korekcemi. Jenže na to snad ani nebyl čas. Jo, je pravda, že tak to může znít už přímo na desce, ale hrát takhle hodinu a půl… Opravdu nevím, jak tohle udělal.

O půl páté se už celá akce chýlila ke svému konci a za mix se postavil DJ Liner. Jeho vytvrdlosti bych sice asi k ránu vyměnil za něco trochu jiného, ale to ještě neznamená, že hrál špatně. Pokračoval v tom, co začali už jeho "kolegové" před ním. A možná právě to bylo to, co mi nesedlo. Bohužel však nevím, jak to dopadlo, protože v pět jsem musel na autobus.

Sedm z deseti. Jenom sedm? Jo. Obsazení bylo opravdu silné, což je dobře (tedy pro mě). Jenže všichni tihle kluci hrají podobný styl, ne-li přímo desky (u Daha jsem zaregistroval hodně věcí, které tady hrávají Hawk, Mischa či Hubiss). A tohle byla potíž. Někomu se to možná líbí, já ale nějak nevím. Připadlo mi to takové pořád stejné, monotónní, snad až chladné. Samozřejmě, pokud vytrhnu ten který set z kontextu, je to paráda. Ale když to naskládám za sebe, začne mě to po čase unavovat. (Taky jsem jeden moment mírně zadřímal, což odpovídá.)

Možná že jsem v tom nebyl sám. Lidí přišlo "jen" 170, což je poprvé, kdy nepřišlo víc lidí než minule (vyjma Free Tekkno Party). Daho se asi nezdál jako dostatečná hvězda a to je škoda. Nebo možná chyběl ten houseový rozjezd v podobě dvou či tří setů, nebo možná "větší" jméno… Tak nevím.

Atmosféra se mi taky zdála taková chladnější, než obvykle. Jo, lidi se bavili, ale plac se začal víc plnit až po polovině setu Mr. Hydea, což není obvyklé, když zvážím, jak to tady vypadá normálně. Při Paulu Hawkovi to bylo asi nejlepší, při výpadku mixu se dokonce ozývalo velice pobouřené pískání. Pak už však nálada jen opadávala, i když během Dahova setu to ještě nebylo tak markantní. Pořád si říkám, proč to muselo dopadnout takhle a ne líp. Věřím, že tahle akce na to měla.